pátek 20. září 2013

Disorganised

O Britech se říká, že jsou to studený čumáci a musejí mít všechno akorát. Moje zkušenost je taková, že Britové jsou vůbec nejmilejší lidi, který jsem ve světě potkala a ve všem mají hroznej bordel. Což platí i pro celou univerzitu. Včera jsem ve školním autobuse slyšela britskýho studenta, jak říká, že univerzita je tak trochu disorganised.
 
Měl pravdu...
 
Varování: Teď bude následovat dlouhá, nudná a depresivní pasáž o mých problémech s byrokracií.
 
Problémů bylo s Erasmem fakt spoustu. Bez velkých vnitřních debat můžu říct, že nejvíc v mym životě. Příklad za všechny: zálohu za kolej jsem měla zaplatit přes univerzitní portál, ke kterýmu jsem ještě neměla přístupový údaje.
V posledních dnech se jako další, téměř nepřekonatelnej problém, ukázala registrace...
Ještě když jsem byla v ČR, přišel mi email, že máme hned udělat první část (online) registrace, abychom byli potom ve škole připuštěný k části druhý. Další mail obsahoval zprávu, že online registraci máme dělat, až budeme v UK a rozhodně ne někde jinde. Tak jsem nevěděla, co si vybrat...nakonec to bylo jedno.
Nicméně online registrace mi udělat nešla...nejdřív jsem měla problém s tim, že mi na stránce prostě chybělo tlačítko continue. Šla jsem se tedy poradit do studenstkýho centra. Toho pána, co tam seděl, můj problém dost překvapil a pořád jen překvapeně opakoval: "there´s no continue button! there´s no continue button!" Poté, co někam zavolal, mi oznámil, že fakt neví a že budu muset někam napsat mail. Fajn, nebudeme to prodlužovat...mail jsem napsala a tlačítko continue se objevilo. V online registraci jsem postoupila o jeden krok dál a opět jsem se zasekla. To bylo v úterý...
Ve středu byl den, kdy mělo oficiálně proběhnout druhý kolo registrace, tentokrát s focením. Výsledkem celýho tohohle registračního procesu je kartička, kterou vážně hodně potřebujete, protože vás bez ní v areálu školy nikam nepustí, takže je jasný, že jsem docela stála o to, jí mít. Skoro všem ostatním se povedlo dokončit tu online část a tak mohli přistoupit ke druhý části, já a skupina dalších 5 zoufalců jsme byli potupně odvedeni naší koordinátorkou k počítačům, abychom jí ukázali, jakej máme problém. Ukázalo se, že jsme paka, protože jsme se snažili něco vyplňovat, když se nás to na něco ptalo. Všichni ostatní se s tim nepatlali a prostě jen mačkali continue, aniž by cokoliv vyplňovali a bez problémů online část dokončili a tak se ve středu po hodině čekání slavnostně dočkali svých kartiček. My, poctivci, jsme měli prd...
Takže je to vlastně dost vtipný...systém po vás chce odpovědi na otázky, ale když je jak blbci zodpovíte, systém to ani neumí zpracovat a úplně se sekne, protože vlastně ani nikdo nepočítá s tim, že je někdo bude zodpovídat. Dobrý, co?
Nicméně to zase vyřešil mail, kterej nám nadiktovala koordinátorka a tak jsem slavnostně dokončila online část registrace, což znamenalo, že mě pustí ke druhýmu kolu registrace.
 
Včera jsem se tedy chtěla jít zaregistrovat, abych taky měla svojí úžasnou kartičku. Zároveň jsme měli Fresher´s Fair, kde mělo být jídlo zadarmo a ještě byla další schůzka pro studenty. Takže to by byl plán pro včerejšek...
A teď, jak to dopadlo (asi je všem jasný, že ne podle plánu):
Ve středu večer mě začalo šíleně bolet v krku...není divu z toho počasí. Tak jsem šla spát. Venku všichni zase hrozně pařili, ale to už ani nevnímam. V 1 ráno mě vzbudil požární poplach vyřvávající s ohlušující intenzitou po celý koleji, protože jsou tady tyhle řvoucí zařízení úplně všude...jedno mám i v pokoji, jedno máme na chodbě, další ve společný kuchyni...jsou prostě úplně všude a všechny začali v 1 ráno řvát! Všichni se začali oblíkat a šli ven. Ukázalo se, že nějakým ožralým debilům to zřejmě přišlo jako super nápad a tak to nějak spustili. V tu chvíli jsem vážně chtěla někoho fyzicky napadnout. V pokoji mi ta strašná věc řvala ještě asi 10 minut než to vypli a za těch 10 minut mi málem vyskočil mozek z hlavy. Něco mi říká, že to nebylo naposled...
Ráno mi pořád nebylo vůbec dobře, nicméně jsem neměla na výběr a musela zamířit směr autobus. Jak už jsem psala, plán byl následující: dojet do školy, jít se zaregistrovat, pak se jít najíst na freshers (proto jsem si nevzala nic k jídlu s sebou, ha) a od 2 stihnout školní schůzku. Dopadlo to tak, že jsem čekáním na registraci strávila 3 hodiny!!! Z toho hodinu venku v dešti. Jít se najíst jsem vůbec nestihla a dokonce i na schůzku jsem přišla o 20 minut později. Když schůzka skončila, šla jsem se ještě podívat na freshers, ale žádný jídlo už tam nebylo. Takže jsem byla hladová, nastydlá a naštvaná.
ALE MAM TU PITOMOU KARTU!!! Zároveň mi nejde do hlavy, jak je možný, že pokaždý, když mě někdo fotí na nějakej průkaz, je to, když jsem nemocná a po 3 hodinách strávených ve frontě, což se na fotce samozřejmě projeví.
 
A dneska? Dneska je první den, kdy nemáme žádnou povinnou administrativu od školy a já jsem mohla jít s holkama do Primarku nebo jet na školní Ikea trip a dělat spoustu dalších věcí, ale zůstávám zavřená v pokoji, protože jsem pořád nastydlá. Mam z toho takovej blbej pocit, ale řikam si, že je to prostě potřeba a že tady budu mít ještě tolik dní, že se jeden "promarněnej" den snad ztratí. Navíc se nutně potřebuju dát do kupy na víkend, protože bude Open House London (koukněte, co všechno bude otevřený: http://events.londonopenhouse.org/Venues)
 
A ještě malá exkurze po mym aktuálnim pokoji. Není to nic úžasnýho, ale už jsem si tu pomalu i zvykla. Máme s dalšíma 5 studentama "byt", což ale vlastně není byt, ale chodba, ze který vedou dveře do jednotlivých pokojů a do kuchyně, kterou máme společnou.

Nevěřili byste, jak markantní rozdíl je v tom mít peřinu a nemít peřinu...já už jí mam a tak jsem o mnoho šťastnější. Peřina je fakt věc, která udělá váš život kvalitnějším :-D A teď by mi měli prodejci peřin něco poslat zadarmo...
A na mym úžasnym koberci si můžete všimnout fleků po předchozích studentech. Z fotek to nevynikne, ale věřte mi, že je to fakt humus...nechci vůbec vědět od čeho ty fleky jsou.


Moje koupelna, která je rovněž naprosto úžasná. Jak si můžete všimnout - v místech, kde je závěs, není na podlaze nic, co by oddělovalo prostor sprchy od ostatní podlahy, takže když se sprchujete, je voda úplně všude a vy pak velmi dlouho nemůžete vstoupit do koupelny, aniž byste si namočili nohy. Zrcadlo nad umyvadlem je jediný, který tu mam, což je taky trochu problém, protože nejsem příliš schopná se oblíknout, aniž bych se na sebe celá podívala do zrcadla a zhodnotila, jestli to, co jsem na sebe navlíkla, jakžtakž pasuje.


Pracovní stůl, skříň a mini-lednička...s touhle částí pokoje jsem dost spokojená. Stůl je velkej, dobře se na něm pracuje a vejde se mi na něj spousta mýho bordelu, jak můžete vidět...


Co jste v Londýně navštívili vy? Je tady něco naprosto úžasnýho, na co bych určitě neměla zapomenout? Já už se TAK těšim!


6 komentářů:

  1. O jeej, tak ať se brzy vykurýruješ! Ale bacil hnusák tě jistě záhy opustí, když máš takovou príma peřinu :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jo, za tu krátkou dobu jsem si jí tak zamilovala, že si jí rozhodně potom musim vzít zpátky do ČR :-D

      Vymazat
  2. Pro mě jednoznačně nejhezčí zážitek z Londýna je večerní projížďka na London Eye. Zapadající sluníčko nad městem je vážně, vážně, vážně nádhera! A rozhodně zkus kavárnu The Attendant: http://bydleni.idnes.cz/vyhlasena-kavarna-030-/architektura.aspx?c=A130417_182734_architektura_web je mezi Great Tichfield Street a Voley Street ;)

    OdpovědětVymazat
  3. to mas v kupelni koberec?

    POSLEDNY TYZDEN BIELENDA GIVEAWAY: http://biancaprincipessa.blogspot.sk/2013/09/bielenda-super-mega-giveaway.html

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naštěstí ne :-D to by bylo totálně v háji...je tam takovej vroubkovanej (asi)plast

      Vymazat

Za komentář dostanete pusu!

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...