neděle 18. srpna 2013

Lady Fuckingham

Jsou dny, kdy si připadáte jako v ráji. Ráno spíte dýl než je potřeba, posnídáte domácí chleba s medem, dopoledne navštívíte pouť, která je sice otřesná, ale vyvolá ve vás potřebnou dávku nostalgie. Poobědváte na zahradě ve francouzskym stylu a načnete si k tomu archivní víno, který byste asi radši načínat neměli, ale vy ho přesto načnete, protože prostě můžete. Odpoledne se příjemně lehce opilí jenom tak poflakujete, protože nic nemusíte. A čtete...čtete Lady Fuckingham, která vás dostane.

Nejsem extra velká fanynka erotický literatury. A i když jsem obecně dost ignorant vůči trendům, nevyhnul se mi knižní hit poslední doby - Padesát odstínů všeho možnýho, z čehož jsem přečetla několik stránek prvního dílu a dál už jsem prostě nemohla, jak jsem se strašně styděla za to, jak moc je to špatný. Tahle knížka mě přesvědčila o tom, že kdybych byla spisovatel(ka) píšící něco průměrně dobrýho a používající aspoň průměrnou slovní zásobu, byla bych pekelně nasraná, protože bych neměla na literárním poli šanci napsat bestseller. Fifty shades je totiž totální shit po všech stránkách. Shit, kterej je pravděpodobně nejprodávanější knížkou poslední doby. Takže logicky docházim k tomu, že je dobře bejt ignorant vůči trendům, protože trendy jsou většinou shit, ale o tom jsem psát vůbec nechtěla. Chtěla jsem psát o tom, že je spousta mnohem lepší erotický literatury, která je třeba taky navíc léty ověřená!

Lady Fuckingham jsem si předevčírem koupila za pár šupů v levných knihách. Už nějakou tu dobu jsem si na ní brousila zuby. Mimochodem, byl to docela vtipnej nákup - navrch jsem totiž přihodila ještě 2 díly Artemise Fowla, což je knížka pro děti, kterou jsem děsně žrala před mnoha lety a objevila jsem díly, který jsem ještě nečetla. No ale zpátky k lady Beatrice Fuckinghamový! Dneska jsem dočetla a musim říct, že dobrý! Obohatila jsem svůj slovník o několik nových slovíček, z nichž nepochybně vede "kundisko" a usoudila, že s Padesáti odstíny se to nedá srovnat...vůbec!



4 komentáře:

  1. Jo, ale Lady Fuckingham byla nudná, zatímco o úžasným Christianovi se zajímavými, ehm, sexuálními praktikami/taktikami, vrtulníkem a přijmem 100000 dolarů za hodinu se mi v rámci inspirace čte mnohem líp, i přesto, že 50 odstínů je literární brak a O.W. je pro změnu můj nejoblíbenější autor.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně Lady Fuckingham vůbec nudná nepřišla, i když je jen o tom jednom, je skvěle napsaná. Christian je možná úžasnej, ale naprosto nepřekousnutelná je pro mě panna Ana - neustále rudnoucí, zakopávající...nejhorší verze Mary Sue, jaká kdy byla napsaná! Braky mi nevadí, občas je čtu i ráda, ale tohle fakt ne, sorry.

      Vymazat
    2. Teda, ja Fuckinghamku četla někdy na střední a tehdy jsem prvních deset stran vlhla, dalších 10 jsem si říkala, že už si začínám na ten styl zvykat, a dalších deset jsem si říkala "majngot, bude to mít i nějaký děj??" a pak jsem to odložila :D

      Vymazat
  2. Tuhle knížku u nás ve třídě četla asi polovina holek. Já jsem se k ní pořád nějak nedostala. Občas jsem si něco přečetla, když ji kamarádka měla ve škole, nebo jsem byla u ní doma, ale nikdy jsem ji celou nedočetla. Asi se moc stydím na to si ji půjčit.

    OdpovědětVymazat

Za komentář dostanete pusu!

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...